Vyklízení pozůstalostí je spíše psychický problém
Smrt je něco, o čem se většina z nás nehodlá vůbec bavit, je to téma traumatické samo o sobě, a jakmile do našeho života vstoupí ve chvíli, kdy umírá někdo z rodiny, můžeme to snášet tak obtížně, že skončíme v psychiatrické ambulanci. Jakmile se alespoň trochu vyrovnáme s odchodem milované osoby, řešíme další trauma, a tím je předávání dědictví, zejména nemovitosti. Jestliže vám odejde například otec, a vy zdědíte jeho byt vybavený nábytkem, bude velmi obtížné do bytu vůbec vstoupit, natož jej užívat. Mnozí lidé to řeší prodejem bytu a jeho vyklizením v Praze.
Vyklízení s profesionály – vyklidit byt, kde se nachází jen pár věcí, a především rozebíratelný nábytek, byste mohli zvládnout i sami, ale psychické zábrany se mohou stát natolik silné, že to prostě nezvládnete. Popadnete do rukou kuchyňský porcelán a rázem si vybavíte, jak jste z něj jedli pokrm, co nachystal nebožtík, když jste u něj byli na návštěvě před rokem. Pak vezmete do ruky opěrný taburet u křesla a uvědomíte si, že jste tu na něj sedávali při karetních hrách. A zlikvidovat křeslo, v němž jste společně sledovali v televizi hokejový zápas, a stavěli při tom papírový model Pražského hradu, na to prostě nemáte nervy. Musíte to přenechat někomu jinému, kdo vašeho otce neznal, a kdo pouze vykonává rutinní práci.
Vyklízení sklepních kójí – součástí bytů bývají i sklepní kóje. Je-li ta vaše prázdná, nemusíte žádné vyklízení řešit, ale toto se nestává tak často, spíše počítejte s hromadou harampádí, které se tu nashromáždilo v průběhu času. Někteří lidé využívají sklep jako skladiště a odkladiště věcí, když nemají možnost odvézt ty větší předměty na sběrný dvůr. Jsou třeba špatně mobilní anebo se jim zkrátka nechce se tím vůbec zabývat. Dokud je sklep ještě poloprázdný, poslouží pro tyto účely dokonale, teprve pak, až bude zaplněný, se s tím něco provede, a někdy to nakonec musí řešit úplně někdo jiný, třeba právě vy.